Vývoj

Vývoj základního jazyka pro tvorbu webových stránek, který umožňuje publikovat dokumenty na Internetu.

HyperText Markup Language – hypertextový značkovací jazyk vycházející z jazyka SGML
Specifikaci vydala standardizační organizace v roce 1994

<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN">

Verze 3.0 nebyla nikdy jako standard přijata pro svoji přílišnou složitost.

<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 3.2 Final//EN">

Je možné oddělit vzhled dokumentu od jeho struktury (pomocí kaskádových stylů CSS)
Specifikace je z důvodu přechodu výrobců prohlížečů a autorů stránek rozdělena na:
- Strict – striktní
- Transitional – přechodná specifikace, zachovává vzhledové atributy HTML 3.2
- Frameset – přechodná specifikace rozšířena o definici rámců

<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01//EN"
  "http://www.w3.org/TR/html4/strict.dtd">

<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"
  "http://www.w3.org/TR/html4/loose.dtd">

<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Frameset//EN"
  "http://www.w3.org/TR/html4/frameset.dtd">

EXtensible HyperText Markup Language – rozšiřitelný hypertextový značkovací jazyk
Specifikace je stejná jako HTML 4.01, pouze jsou zde integrována pravidla XML

<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN"
  "http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-strict.dtd">

<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Transitional//EN"
  "http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-transitional.dtd">

<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Frameset//EN"
  "http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-frameset.dtd">

Modulově založené XHTML (XHTML Modularization) – jednotlivé elementy jazyka jsou seskupeny do modulů odpovídajících jejich určení (funkci) společně s vlastnostmi, které se k nim mohou vztahovat
Vynechává již prakticky všechny prezentační vlastnosti
Název dokumentu musí mít příponu .xhtml nebo je nutné pomocí HTTP hlavičky odeslat požadovaný MIME typ application/xhtml+xml
Pouze jediný typ dokumentu, který je definován pomocí modulů pro alternativní zařízení (mobilní telefony, PDA, hlasové čtečky, braillovský výstup atd.)

<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.1//EN"
  "http://www.w3.org/TR/xhtml11/DTD/xhtml11.dtd">

Není zpětně kompatibilní se svými předchůdci
Specifikace měla být budoucností webu, ovšem uživatelé webu a výrobci prohlížeču zřejmě o revoluční změny nestojí

První pracovní návrh byl zveřejněn v roce 2008
- je možné používat jak "volnější" HTML 5, tak i "přísnější" XHTML 5 syntaxi
Od konce roku 2012 se začíná HTML5 na webu postupně prosazovat
Výhody
- nové elementy (např. header, footer, menu, section – určeno pro bloky, article – určeno pro nody (články), audio, video, canvas, ruby atd.)
- nativní podpora funkcí, které bylo dříve možné používat pouze se zásuvnými moduly (geolokace, MathML, SVG, API WebSocket atd.)
- možnost tvorby offline webových aplikací (data se ukládají lokálně a k synchronizaci dat může dojít v okamžiku připojení k Internetu)
- jednodušší a bezpečnější komunikace (mezi různými doménami, záložkami prohlížeče atd.)
- přístupnost dle standardů Web Accessibility Initiative (WAI) i Accessible Rich Internet Applications (ARIA)
- podpora všech světových jazyků
- zpětná kompatibilita s prohlížeči (neplatí u nových API rozhraní)
Na vývoji HTML5 se podílí
- Web Hypertext Application Technology Working Group (WHATWG)
- WorldWide Web Consortium (W3C)
- Internet Engineering Task Force (IETF)

EXtensible Markup Language – rozšiřitelný značkovací jazyk, který umožňuje snadné vytváření konkrétních značkovacích jazyků pro různé účely
Jazyk je určen především pro výměnu dat mezi aplikacemi a pro publikování dokumentů
Univerzální datový formát, ze kterého je možné pomocí transformací vytvořit různé výstupy (PDF, HTML, XHTML atd.)
Specifikaci vydala standardizační organizace v roce 1998

Tomáš Daněk